Please wait...
Nepřihlášený uživatel
You are here: → Links → SVVP
iduzel: 64384
idvazba: 76952
šablona: stranka_galerie
čas: 7.12.2022 14:53:29
verze: 5243
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 64384
idvazba: 76952
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'droplets.vscht.cz'
jazyk: 'en'
url: '/links/svvp'
iduzel: 64384
path: 8549/40012/40014/40107/40274/64384
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Předvýchova budoucích vodicích psů na VŠCHT Praha

Když se to narodilo, bylo to jenom takové černé nic, do hrsti se to vešlo; ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali jsme, že to je psisko. A i když jsme si přáli mít psí holčičku a dát tomu jméno Iris, máme psího kluka a jmenuje se Ingo. Toho dne, kdy slavil osmitýdenní výročí svého života, potkala ho první veliká událost: nastěhoval se k nám! A bude u nás deset měsíců v předvýchově, než mu bude rok. Pak nastoupí do Střediska výcviku vodicích psů (SVVP) do Jinonic, kde se z něj po cirka osmi měsících stane vodicí pes čili pomůcka kompenzační pro lidi se zrakovým postižením. To byste, děti, nevěřily, co to dá práce, takového psa vycvičit!

A o tom výcviku, zejména o fázi předvýchovy, já vám teď něco napíšu. Určitě jste všichni poznali, že výše jsem si půjčila a upravila věty z knížky Dášeňka, kterou v roce 1933 pro děti napsal, nakreslil, fotografoval a zakusil Karel Čapek. Zatímco jeho nezbedná Dáša a její maminka Iris byly temperamentní foxteriérky, náš Ingo je klidný černý labradorský retrívr a Iris se jmenuje jedna z jeho pěti sester. Pan spisovatel Čapek s Dášeňkou strávil ve své vile na Vinohradech první dny po jejím příchodu na tento svět a ve své knize krásně popsal život každého psího novorozence – od otvírání jednoho i druhého oka, přes první krůčky, dělání loužiček, rozkousání všeho kolem, až po loučení a odchod do nové smečky. A v tomto bodě my jsme minulý pátek převzali pomyslnou štafetu a vzali si domů Inga, rozkošné dvouměsíční štěňátko, které se naposledy napilo mlíčka od maminky Cindy a my ho teď budeme mít v takzvané předvýchově. Neměl by být doma sám déle než 3 hodiny denně, a tak ho s sebou budu brát všude – i do práce, na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Předvýchova je prostě něco jako pěstounská péče o pejska, který zatím není připraven na to, aby mohl být nejlepším přítelem a pomocníkem nevidomého člověka. Je to forma náhradní péče, kdy se o štěňátko staráme s láskou, jako by bylo naše vlastní, i když není, nebylo, ani nikdy nebude naše (ledaže by bylo vyřazeno z výcviku ze zdravotních či jiných důvodů a nabídnuto nám k odkoupení). Toto je pro nás předvychovatele důležité si neustále uvědomovat a všem to opakovat, že pejsek patří SVVP. Loni jsme měli v předvýchově světlého labradora Gina a musím říct, že právě to loučení při předávání štěněte do výcviku je to nejtěžší na naší dobrovolné práci. Jinak je to deset měsíců dobrodružství, radosti a legrace, ale občas samozřejmě i drobných starostí, např. když dojde k tzv. „srážce s blbcem“ a setkáte se s někým, kdo není vodicím psům a jejich výcviku nakloněn a odmítne vás někam pustit. Naštěstí k takovým situacím dochází jen výjimečně a s průkazkou z SVVP a žlutou vestičkou označující psa ve výcviku mě Gin doprovázel skoro všude. Od dopravních prostředků, obchodů a nákupních center, restaurací, přednáškových sálů, ordinaci zubaře, odběrová a očkovací místa, různé filmové a hudební festivaly, výstavy, stanový tábor v Krčkovicích, až po místa jako jeviště Národního divadla (tam strávil celý adventní koncert) nebo rezidence britského velvyslance. Stručně řečeno pes v předvýchově by se měl plně socializovat se všemi druhy lidí i zvířat, naučit se žít v ruchu velkoměsta, slušně se chovat a nemít žádné zlozvyky jako jsou třeba lezení do postele a na stůl, kradení jídla ze stolu, obtěžování při jídle, ničení interiéru, skákání po lidech, venčení se na chodníku, lovecké pudy apod. Předvýchovu Gina jsme úspěšně zvládli, uvidíme, jak nám to půjde s Ingem.

Ingo je v tuhle chvíli osmikilový cvalík, který zatím převážnou část dne ještě prospí (naštěstí krásně prospí i celou noc) a v bdělých chvílích si hraje a prozkoumává důkladně náš byt. K hračkám jsme mu přidali i staré klíče, aby si zvykal už odmala brát do tlamy kovové věci a neodmítal později podat např. kovovou slepeckou hůl. Často se s ním mazlíme, protože je to fakt takový roztomilý živý plyšák. Zatím na rozdíl od Čapkovy Dášeňky nic nezničil (tak snad jsem to teď nezakřikla a nestane se za chvíli ze spáče likvidátor naší domácnosti). Je šikovný a učenlivý, loužičku doma udělá jen výjimečně a venčí se hezky na trávě na zahradě. Procházky na vodítku zatím vypadají dost komicky, jde spíše o seznamování se s tím špagátem přidělaným k obojku. Žlutá vestička mu sluší, ale zatím ji pravidelně nenosí. Až se u nás doma a v mé kanceláři Ingo pořádně rozkouká a zabydlí, začneme pozvolna s výchovou a výcvikem.

Tak jako Dášeňce napovídal hlas přírody, co kdy se má učit, podobně nás předvychovatele instruují profesionální cvičitelky z jinonického SVVP. A stejně jako příroda byla přísný učitel, který Dášeňce nic neslevil a dával jí i domácí úkoly, tak i děvčata z SVVP (zejména věčně veselá Tereza Hostáková, která má na starost nás předvychovatele) nás nutí k důslednosti, protože nejen při výcviku budoucích vodicích psů musí platit pravidlo, že my cvičíme se psem a ne pes s námi.

Ingo je opravdu ještě psí miminko, tak to zatím nijak s povely nepřeháníme. První, co se musí naučit, je reakce na jméno. „Ingo!“ „Ingo!“ Ozývá se teď neustále na naší zahradě. Postupně pak budeme přidávat „ke mně“, sedni“, „lehni“, „k noze“, „podej“. Všechno má svůj čas a my předvychovatelé zodpovědně postupujeme podle rad a pokynů cvičitelek, scházíme se s nimi a ostatními předvychovateli a jejich svěřenci každý měsíc v Jinonicích, kde ukazujeme pokroky a dozvídáme se, co dělat dál.  A pokud cokoli potřebujeme zkonzultovat mimo tyto srazy, řešíme to po telefonu nebo přes facebookovou skupinu. Dobrá komunikace a neustálá zpětná vazba jsou prostě základem pro správnou předvýchovu a přípravu štěněte na výcvik.

Co se týče dalších cviků, které budeme s Ingem trénovat, tak to bude ve věku 4-6 měsíců chůze a obraty u nohy a povely „vstaň“ a „zůstaň“. Štěně ve věku 6-12 měsíců by pak mělo umět podávat do ruky jakékoli předměty (hlavně kovové, plastové), chodit v tahu na krátkém vodítku (přitom nečuchat, nevenčit se), zastavovat a označovat konce a začátky přechodů pro chodce (pokyny „přechod“ a „chodník“), zastavovat na prvním a posledním schodu, jezdit na travelátoru i eskalátoru a zvládat jízdu všemi běžnými dopravními prostředky (tramvaj, autobus, vlak, auto).

Během předvýchovy trénujeme s psisky opravdu jen základní cviky, všechno ostatní se pak učí během zhruba osmi měsíců ve středisku. Pes totiž musí ovládat 34 dovedností definovaných v příloze č. 2 vyhlášky 388/2011, aby mohl být prohlášen za psa vodicího a osobě nevidomé či se zrakovým postižením předán jako pomůcka kompenzační. Prosím neplést se psy asistenčními, kteří ovládají zas jiné dovednosti a slouží např. lidem na vozíčku. Zásadní rozdíl mezi psy vodicími a asistenčními je i na úrovni legislativní. Zatímco výcvik slepeckých psů hradí stát, výchova a příprava asistenčních psů pro tělesně a zdravotně postižené bývá financována dary získanými v různých sbírkách, sponzorskými dary nebo dotacemi. I když by se podle zkratky SVVP na první pohled mohlo zdát, že v jinonickém středisku cvičí jen psy vodicí, tak tam cvičí i psy asistenční (např. když se ukáže, že štěně má nevhodné povahové vlastnosti pro soužití s nevidomým), a proto i SVVP uvítá jakýkoli váš finanční či věcný dar, pokud byste se rozhodli výcvik podpořit.

Jinonické středisko samozřejmě není jediné, které by se věnovalo výcviku speciálních psů, v naší republice je podobných organizací více. SVVP má však asi nejdelší tradici a letos na podzim oslaví čtvrt století své existence.  SVVP se zabývá nejen výchovou a výcvikem vodicích psů, ale samozřejmě i teoretickou i praktickou přípravou žadatele na převzetí a užívání vodicího psa, praktickým zácvikem dvojice nevidomý člověk a vodicí pes a pomocí během celé  činné služby vodicího psa. SVVP je součástí Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) a členem Mezinárodní federace vodicích psů (International Guide Dog Federation).

V tomto týdnu od 25. 4. do 1. 5. 2022 u příležitosti mezinárodního dne vodicích psů (který každoročně připadá na poslední středu v měsíci dubnu) proběhne „Týden vodicích psů“ a téměř všechna výcviková střediska a organizace sdružující zrakově postižené plánují různé akce. Zúčastní se jich zástupci výcvikových škol vodicích psů, držitelé vodicích psů, předvychovatelé štěňat i pečovatelé o psí pomocníky ve výslužbě. Většina těchto akcí má stejný cíl: podpořit povědomí o záslužné a obětavé práci čtyřnohých pomocníků, připomenout pravidla, jak se chovat k vodicím psům a psům ve výcviku, a vyvrátit všelijaké mýty o životě vodicích psů.

Zkuste chvíli hledat na internetu, určitě naleznete pozvánku na nějakou akci i ve vašem okolí. Pokud jste pražští, tak bych vás chtěla pozvat ve středu 27. 4. odpoledne do jinonické Waltrovky na soutěž ve výkonu vodicích psů organizovanou právě SVVP a nazvanou „Jinonická vrtule“. A pokud byste chtěli vidět našeho Inga a několik dalších štěňat v předvýchově, přijďte v úterý 26. 4. v 17 hodin do Kampusu Dejvice před budovu B Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (adresa Technická 3, Praha 6) na komorní akci „SVVP na VŠCHT“ (nazvanou podle naší whatsappové skupiny sdružující předvychovatele působící právě na této univerzitě). S předvýchovou štěňat na VŠCHT Praha začali manželé Friessovi, kteří vám představí svého už třetího pejska – labradoodla Holly. Já vám ukážu své druhé psisko Inga (ale pravděpodobně to stejně celé prospí). A kolegové Valenzovi mají černou labradorku Cheilu. Všichni jste srdečně zváni a my se na vás moc těšíme. A kdoví, možná přijde i Gin!

Odkazy:

Pokud byste se chtěli o předvýchově dozvědět více nebo jste měli zájem, abych přišla s Ingem na besedu s žáky do vaší třídy, napište mi (cejkovaj@vscht.cz).

Ingo a spol.

Ingo v respiriu VŠCHT Praha
Ingo a jeho kancelář BS62
Ingo ležící spící
Ingo pod rozkvetlými sakurami
Ingo a Cheila pózující na schodišti VŠCHT Praha
Ingo a Holly - nevlastní sourozenci se společným tatínkem jménem Ary
Ingo a Cheila ve žlutých vestičkách SVVP
Čtyři černí labradoři - Dixy, Cheila, Holly a Ingo
Předvychovatelka Helena Valenzová fotografující Cheilu a Inga
Předvychovatelka Helena fotografující Friessovi - rodinu předvychovatelů
Ingo a Cheila na dvoře u komína
Ingo a Cheila na dvorku
Ingo a Cheila ve vestičkách
Ingo a Jitka
Ingova kamarádka Cheila sedící na lavičce, rozkvetlé sakury v pozadí
Ingo
Ingo a Cheila
Cheila upřeně hledící na předvychovatele pana profesora Karla Friesse, vedle ní labradoodle Holly, za nimi Ingo
Ingo sedící u nohy Jitky
Psí mrňousek Ingo sedící nahoře na schodisti
Ingo v náručí Jitky
Ingo a Cheila sedící na lavičce, za nimi sakury
Cheila sedící vzorně na schodišti, štěně Ingo pochodující v pozadí
Psi a Friessovi - rodina zkušených předvychovatelů
Karel Friess, Ingo, Cheila a Holly
Ingo olizující bradu své předvychovatelky Jitky, která ho drží v náručí

Gin

Gin na schodech pozoruje studenty v laboratoři chemického inženýrství
Gin před školou
Gin a Dixi odpočívající na dvorku
Gin v posluchárně
Gin a okvětní lístky sakur
Gin sedící před školou
Gin ležící u křesílek s logem VŠCHT Praha
Gin s cyklónem v pozadí
Venčení pejsků v Technické ulici
Gin kroutící hlavou nad reklamou na gin
Gin během virtuální konference ALIFE 2021
Gin v Uhelně na VŠCHT Praha
Gin doprovázející nás na oběd v restauraci Blox
Gin na louce za VŠCHT Praha
Gin šmírující studenty v laboratořích z ulice Thákurova

SVVP na VŠCHT

Tři černá štěňata leží unavená v trávě po akci
Štěně černého labradora Ingo tahá za vodítko fenku Dixy, v pozadí hlouček studentů sledujících předvychovatele Lukáše Valenze a Cheilu
Předvychovatel Lukáš Valenz ukazuje odložení černé labrodorky Cheily. V pozadí hlouček studentů. V popředí sedící Ingo
Předvychovatel Lukáš Valenz ukazující, jak Cheila ovládá povely k noze. Sledují je všichni studenti, další předvychovatelé a psi.
Akce se zúčastnilo asi 80 lidí a 4 psi

Updated: 1.5.2022 19:31, Author: Jitka Čejková

UCT Prague
Technická 5
166 28 Prague 6 – Dejvice
IČO: 60461373 / VAT: CZ60461373

Czech Post certified digital mail code: sp4j9ch

Copyright: UCT Prague 2017
Information provided by the Department of International Relations and the Department of R&D. Technical support by the Computing Centre.
switch to desktop version